New Telekom
Domů Blog Případová studie: Mezinárodní MPLS VPN propojení Praha — Šanghaj pro výrobní podnik s čínskou pobočkou
mezinárodní MPLS VPN

Případová studie: Mezinárodní MPLS VPN propojení Praha — Šanghaj pro výrobní podnik s čínskou pobočkou

NT
New Telekom
Odborný tým New Telekom
Případová studie: Mezinárodní MPLS VPN propojení Praha — Šanghaj pro výrobní podnik s čínskou pobočkou
New Telekom s.r.o. zprovoznil pro český výrobní podnik se sídlem v Praze dedikovanou privátní MPLS VPN linku mezi centrálou v České republice a výrobní a obchodní pobočkou v Šanghaji — jednom z největších ekonomických a logistických center v Číně a celé Asii. Projekt zahrnoval výběr a koordinaci tranzitních operátorů na trase Praha — Frankfurt — Singapur — Šanghaj, vypořádání se s regulatorním prostředím Čínské lidové republiky (ČLR) pro provoz privátních datových linek, fyzické ukončení linky v colocačním datacentru v Šanghaji a integraci s existující infrastrukturou zákazníka na obou koncích. Výsledkem je funkční privátní WAN okruh s garantovanou kapacitou, provozovaný pod jednotnou smlouvou s New Telekom — bez nutnosti, aby zákazník samostatně řešil vztahy s čínským operátorem.

Proč je propojení Praha — Šanghaj technicky a regulatorně složitější než jiné mezinárodní linky?

Mezinárodní MPLS VPN propojení mezi Prahou a evropskými metropolemi — Frankfurtem, Vídní, Varšavou nebo Londýnem — je z pohledu telekomunikačního inženýra relativně přímočaré: hustá evropská optická infrastruktura, homogenní regulatorní prostředí v rámci EU a desítky dostupných tranzitních operátorů. Propojení Praha — Šanghaj je v každém z těchto aspektů násobně komplexnější. Fyzická vzdálenost a tranzitní segmenty: Trasa Praha — Šanghaj měří přes 9 000 km vzdušnou čarou. Optická infrastruktura na trase typicky prochází několika tranzitními segmenty — přes páteřní sítě v Německu (uzel Frankfurt), podmořské kabely přes Indický oceán nebo Tichý oceán, a pozemní infrastrukturu v jihovýchodní Asii (uzel Singapur nebo Hongkong) před vstupem do Číny. Každý segment prochází jiným operátorem a jiným regulatorním prostředím. Regulatorní prostředí ČLR: Čína provozuje specifický regulatorní rámec pro mezinárodní telekomunikační konektivitu. Zahraniční operátoři nemohou přímo provozovat vlastní síťovou infrastrukturu na území ČLR — musí spolupracovat s jedním ze tří licencovaných státních operátorů: China Telecom, China Unicom nebo China Mobile. Pro privátní WAN linky zahraniční firmy se využívá specifický produkt označovaný jako MPLS VPN International Private Line (IPL) nebo China International Leased Line (CILL) — regulovaný a licencovaný způsob, jak propojit čínskou pobočku s centrálou v zahraničí legálně a v souladu s čínskými telekomunikačními předpisy. Správná volba vstupního bodu do Číny: Privátní mezinárodní linka vstupuje na území ČLR přes definované PoP (Point of Presence) uzly — nejčastěji v Šanghaji (Internet Exchange SHIX), Pekingu nebo Guangzhou. Výběr vstupního uzlu ovlivňuje, ke kterým čínským operátorům a datovým centrům bude linka dále přístupná v rámci Číny. New Telekom tyto složitosti řeší prostřednictvím partnerské sítě 120+ zahraničních operátorů — zákazník nekomunikuje s čínskými státními operátory samostatně, neřeší licenční podmínky ČLR ani výběr tranzitních tras. Celý projekt je zastřešen jedinou smlouvou s New Telekom v Praze.

Jaký byl zákazník a co potřeboval?

Zákazník — český výrobce průmyslových komponentů se sídlem v Praze — provozuje v Šanghaji obchodní zastoupení a koordinační kancelář pro výrobu realizovanou v čínských závodech. Denní provoz vyžaduje přenos:
  • Výrobní dokumentace, CAD výkresů a technických specifikací ze Prahy do Šanghaje — objemy v desítkách GB denně
  • Přístup šanghajské kanceláře do ERP systému (SAP) provozovaného v privátním datacentru v Praze
  • VoIP hovory a videokonference mezi managementem v Praze a obchodním týmem v Šanghaji
  • Přístup do sdíleného DMS (Document Management System) a firemního intranetu
Dosavadní řešení — přístup do firemních systémů přes komerční VPN přes veřejný internet — trpělo třemi zásadními problémy. Prvním byla nestabilní konektivita: veřejný internet na trase Praha — Šanghaj prochází přes Velký čínský firewall (GFW — Great Firewall of China), jehož inspekční mechanismy způsobují značné kolísání latence a občasné výpadky VPN tunelů. Druhým problémem bylo omezení přenosové rychlosti: přenos velkých CAD souborů přes komerční VPN trval hodiny místo minut. Třetím problémem byla právní nejistota: provozování komerčních šifrovaných VPN tunelů na území ČLR je regulatorně citlivé — v závislosti na aktuálním výkladu čínských předpisů může být provoz takových tunelů přerušen bez předchozího upozornění. Požadavek byl jasný: legální, stabilní, privátní linka mezi Prahou a Šanghajem s garantovanou kapacitou a bez závislosti na veřejném internetu nebo komerčních VPN.

Jak New Telekom navrhl trasu a architekturu mezinárodní linky?

Výběr tranzitní trasy Praha — Frankfurt — Singapur — Šanghaj

New Telekom navrhl tranzitní trasu přes tři klíčové mezinárodní uzly: Praha → Frankfurt: Segment na páteřní síti New Telekom s přímým propojením do Frankfurtu — jednoho z největších internetových uzlů v Evropě a přirozeného výchozího bodu pro dálkové mezinárodní trasy z České republiky. Frankfurt hostí uzly všech klíčových globálních operátorů a podmořských kabelových konsorcií. New Telekom má do Frankfurtu přímé propojení s garantovanou kapacitou — bez průchodu tranzitními uzly třetích stran v rámci Evropy. Frankfurt → Singapur: Segment přes páteřní síť globálního tranzitního operátora využívající kombinaci podmořských kabelových systémů — primárně systém SEA-ME-WE 5 (South East Asia — Middle East — Western Europe) s kapacitou 24 Tbit/s a systém AAE-1 (Asia-Africa-Europe 1). Singapur je klíčovým regionálním uzlem pro trasy do Číny — hostí přímé propojení na čínské státní operátory China Telecom, China Unicom a China Mobile. Singapur → Šanghaj: Segment přes partnera New Telekom s licencí pro provoz International Private Line na území ČLR v souladu s čínskými telekomunikačními předpisy. Linka vstupuje na území Číny přes definovaný PoP v Šanghaji a je ukončena v colocačním datacentru v oblasti Zhangjiang Hi-Tech Park — jednom z hlavních technologických center Šanghaje.

Regulatorní vypořádání pro čínský segment

Klíčovým krokem bylo zajištění legálního statusu privátní linky na území ČLR. New Telekom prostřednictvím svého partnerského operátora se státní licencí v Číně zajistil registraci International Private Leased Circuit (IPLC) — formálně schválený způsob propojení zahraniční centrály s čínskou pobočkou, který:
  • Nepodléhá inspekci Velkého čínského firewallu (GFW) — provoz na IPLC lince je ze zákona vyjmut z inspekčních mechanismů platných pro veřejný internet
  • Je legálně provozovatelný i přes territory ČLR bez rizika regulatorního přerušení
  • Umožňuje šifrování dat na aplikační vrstvě dle politiky zákazníka (šifrování na lince není z čínského regulatorního pohledu na IPLC problematické)
Registrace a schválení čínského segmentu trvaly 6 týdnů — část celkové projektové doby, se kterou je nutné u propojení do Číny počítat a která nemá obdobu u jiných mezinárodních tras.

Co bylo fyzicky instalováno na obou koncích linky?

Ukončení v Praze

Na straně centrály zákazníka v Praze byla mezinárodní linka ukončena v existujícím datovém rozvaděči — přivedena po páteřní síti New Telekom jako samostatná VRF instance logicky oddělená od ostatních datových toků zákazníka. Aktivní prvky:
  • Juniper NFX250CPE router s BGP session k síti New Telekom Praha, oddělená VRF pro mezinárodní WAN okruh Praha—Šanghaj, QoS prioritizace VoIP a ERP provozu
  • Integrace s existujícím Juniper MX páteřním routerem zákazníka přes iBGP
  • Monitoring: SNMPv3, NetFlow, dohled NOC New Telekom Praha 24/7

Ukončení v Šanghaji

Na straně pobočky v Šanghaji byla linka ukončena v rack prostoru colocačního datacentra v oblasti Zhangjiang. Z datacentra vedl optický patch do kancelářských prostor pobočky v Šanghaji přes místní operátorský last mile segment zajištěný partnerem New Telekom v Číně:
  • Cisco ISR 4331 — branch router pro ukončení WAN linky v Šanghaji, BGP session k lokálnímu uzlu, QoS, NAT pro místní přístup k internetu přes lokální čínský ISP (oddělený od privátní WAN linky)
  • Lokální přístup k internetu v Šanghaji je zajištěn samostatným okruhem od místního ISP — provoz na privátní WAN lince Praha—Šanghaj je striktně oddělen od čínského internetového provozu
  • UPS záložní napájení v rack prostoru

SD-WAN vrstva pro řízení provozu

SD-WAN orchestrace zajišťuje inteligentní směrování provozu mezi Prahou a Šanghajem:
  • ERP (SAP) provoz a přenos výrobní dokumentace jsou směrovány výhradně přes privátní MPLS WAN linku
  • VoIP hovory mají přiřazenu nejvyšší prioritu (EF DSCP) na celé trase Praha—Šanghaj
  • Obecný internetový provoz šanghajské kanceláře (webové prohlížení, e-mail) jde přes lokální čínský ISP — nepřetěžuje kapacitu drahé mezinárodní privátní linky
  • V případě výpadku privátní WAN linky se kritický ERP provoz automaticky přesměruje přes záložní šifrovaný tunel — s vědomím, že výkon bude degradovaný

Jaká jsou specifika provozu mezinárodní privátní linky Praha — Čína?

Latence na trase Praha — Šanghaj: realistická očekávání

Fyzická vzdálenost přes 9 000 km a nutný průchod několika tranzitními segmenty podmínkují latenci jinak než u evropských tras. Na trase Praha — Šanghaj je realisticky dosažitelná latence v řádu 120–160 ms v závislosti na trase a aktuálním stavu sítě — bez ambiciózních příslibů, které by neodpovídaly fyzikálním limitům. Pro srovnání: přes veřejný internet s průchodem GFW se latence na stejné trase pohybuje typicky 200–400 ms s výraznou variabilitou a občasnými výpadky VPN tunelů. Privátní IPLC linka tuto variabilitu eliminuje — latence je konzistentní a předvídatelná, i když fyzikálně nemůže být nižší než čas šíření světla v optickém vlákně přes danou vzdálenost. Pro aplikace zákazníka — přenos souborů, ERP přístup, VoIP — je konzistentnost latence důležitější než její absolutní hodnota. Přenos CAD souboru o velikosti 500 MB přes privátní WAN linku s kapacitou 100 Mbit/s trvá přibližně 40 sekund bez ohledu na latenci. Přes komerční VPN s reálnou propustností 5–15 Mbit/s a nestabilní latencí trval stejný přenos 5–15 minut s rizikem přerušení.

Monitoring a správa mezinárodní linky

Provoz mezinárodní linky Praha — Šanghaj monitoruje NOC New Telekom v Praze nepřetržitě 24/7 prostřednictvím:
  • ICMP ping na oba konce linky s intervalem 60 sekund — detekce výpadku nebo degradace do 2 minut
  • SNMP v3 monitoring aktivních prvků na obou koncích
  • NetFlow analýza datových toků pro detekci anomálií a kapacitní plánování
  • Automatická notifikace při překročení prahových hodnot latence nebo packet loss
V případě výpadku nebo degradace linky kontaktuje NOC New Telekom Praha zároveň zákazníka i partnerského operátora v Číně — zákazník nekomunikuje se zahraničním operátorem samostatně. Eskalační postup a kontaktní matice jsou součástí SLA smlouvy.

Jaká jsou srovnání řešení pro propojení české centrály s čínskou pobočkou?

ParametrKomerční VPN přes internetPrivátní IPLC linka (New Telekom)
Průchod přes GFWAno — inspekce, omezení, riziko blokaceNe — IPLC je ze zákona vyjmuta z GFW
Latence Praha — Šanghaj200–400 ms, silně proměnlivá120–160 ms, konzistentní
DostupnostZávislá na stavu GFW a VPN protokoluSLA garantovaná, výpadky mimo GFW vliv
Přenosová rychlostReálně 5–30 Mbit/s (throttling)Garantovaná symetrická kapacita dle smlouvy
Právní status v ČLRRegulatorně citlivé, riziko přerušeníLegální, registrovaný IPLC okruh
SprávaSamostatně zákazníkemJednotná smlouva a NOC New Telekom
Šifrování datNa VPN vrstvěNa aplikační vrstvě dle politiky zákazníka
Vhodnost pro ERP, VoIP, přenos datPodmíněná, nestabilníAno, s QoS prioritizací

Často kladené otázky k mezinárodnímu datovému propojení do Číny

Je možné mít privátní MPLS linku mezi Prahou a Čínou pod jednou smlouvou?

Ano. New Telekom zastřešuje celý mezinárodní okruh — od ukončení v Praze přes tranzit přes Frankfurt a Singapur až po ukončení v Šanghaji nebo jiném čínském městě — jedinou smlouvou uzavřenou v České republice. Zákazník nekommunikuje se zahraničními nebo čínskými operátory. Koordinaci tranzitních segmentů, regulatorní vypořádání v ČLR a průběžnou správu zajišťuje New Telekom prostřednictvím partnerské sítě 120+ operátorů.

Jak dlouho trvá realizace privátní linky do Číny?

Propojení do Číny trvá déle než evropské projekty — je nutné počítat s 12–16 týdny od podpisu smlouvy po plné zprovoznění. Klíčovým faktorem je registrace IPLC okruhu v ČLR, která trvá typicky 5–8 týdnů a závisí na administrativních procesech čínského regulatorního orgánu MIIT (Ministry of Industry and Information Technology). Projekt popsaný v této studii byl dokončen za 14 týdnů.

Do jakých dalších měst v Číně dokáže New Telekom dodat privátní linku?

Nejčastěji realizujeme propojení do Šanghaje (největší ekonomické centrum), Pekingu (politické a technologické centrum), Guangzhou a oblasti Šen-čen (výrobní centrum oblasti Perlové řeky) a Chengdu (západní průmyslový hub). Propojení do dalších čínských měst je možné přes lokální operátorské partnery uvnitř Číny — dostupnost a časový harmonogram závisí na konkrétní lokalitě. Kontaktujte nás pro ověření dostupnosti pro vaši specifickou adresu v Číně.

Co se stane, když mezinárodní linka Praha — Šanghaj vypadne?

Výpadek je monitorován NOC New Telekom Praha do 2 minut od vzniku. Zákazník je okamžitě notifikován a NOC zahajuje souběžnou eskalaci k tranzitním operátorům na všech segmentech trasy. SD-WAN vrstva automaticky přesměruje nejkritičtější provoz na záložní cestu přes veřejný internet se šifrovaným tunelem — s degradovaným výkonem, ale zachovanou funkčností ERP přístupu. Doba opravy fyzické poruchy na mezinárodní trase je delší než u tuzemských linek a závisí na lokalizaci poruchy — rozsáhlé poruchy podmořských kabelů mohou trvat dny až týdny, ale jsou extrémně vzácné díky redundanci moderních kabelových systémů.

Nabízí New Telekom propojení i do jiných asijských zemí?

Ano. New Telekom realizuje mezinárodní datové propojení do celé AsieJaponsko (Tokyo, Osaka), Jižní Korea (Seoul), Singapur, Indie (Mumbai, Bangalore, Chennai), Thajsko (Bangkok), Vietnam (Hanoi, Ho Či Minovo Město), Malajsie (Kuala Lumpur) a další. Každá asijská destinace má svá regulatorní specifika a dostupné tranzitní trasy — pro ověření dostupnosti a časového harmonogramu pro konkrétní zemi a město kontaktujte obchodní tým New Telekom.

Závěr

Propojení Praha — Šanghaj privátní MPLS IPLC linkou je realizovatelné — a pro firmy se skutečnou provozní potřebou přenosu dat, ERP přístupu nebo VoIP komunikace mezi Českou republikou a Čínou je to v roce 2026 smysluplnější řešení než komerční VPN přes veřejný internet s průchodem Velkým čínským firewallem. Klíčové jsou tři věci, které zákazník potřebuje vědět předem: projekt trvá déle než evropská propojení (počítejte s 12–16 týdny), latence na trase Praha — Šanghaj má fyzikální minimum dané vzdáleností a není srovnatelná s evropskými hodnotami, a regulatorní rámec ČLR vyžaduje specifický typ okruhu (IPLC) provozovaného ve spolupráci s licencovaným čínským operátorem. New Telekom tato specifika řeší za zákazníka — pod jednou smlouvou, s jedním kontaktním bodem a s dohledem NOC Praha 24/7. Pokud vaše firma řeší datové propojení s pobočkou nebo partnerem v Číně nebo jiné části Asie, kontaktujte odborný tým New Telekom přes kontaktní stránku nebo se podívejte na přehled datových služeb a mezinárodního propojení — provedeme analýzu vašich datových toků a navrhneme architekturu, která odpovídá reálným provozním a regulatorním podmínkám.
Případová studie byla zpracována odborným týmem New Telekom s.r.o. Technické parametry odpovídají stavu ke dni předání projektu. Odvětví zákazníka je uvedeno se souhlasem zákazníka; přesná adresa a obchodní jméno nejsou z obchodních důvodů zveřejňovány. Informace odpovídají technologickému a regulatornímu stavu k březnu 2026.

Použité technologie a standardy

  • MPLS VPN / IPLC — International Private Leased Circuit pro propojení Praha—Šanghaj
  • Juniper NFX250 — CPE router Praha, SD-WAN orchestrace
  • Cisco ISR 4331 — branch router Šanghaj
  • BGP, MP-BGP, VRF, QoS DiffServ, EF DSCP — síťové protokoly
  • SEA-ME-WE 5 — podmořský kabelový systém South East Asia—Middle East—Western Europe
  • AAE-1 — podmořský kabelový systém Asia-Africa-Europe 1
  • China Telecom / China Unicom / China Mobile — licencovaní operátoři ČLR pro IPLC
  • MIIT — Ministry of Industry and Information Technology, ČLR (regulátor)
  • GFW — Great Firewall of China (regulatorní inspekční systém veřejného internetu ČLR)
  • SNMPv3, NetFlow, ICMP — monitoring a dohled NOC New Telekom Praha
  • NIX.CZ — Neutral Internet eXchange Praha
  • RIPE NCC — správa IP adresního prostoru a BGP AS
  • Nařízení EU 2016/679 (GDPR) — ochrana osobních údajů při mezinárodním přenosu
Zpět na blog